(zadané téma: Čí vzpomínky to jsou?)
Poušť je měděná, silnice přímá jako střela, v dáli se chvěje placaté město.
Poprvé takhle šlapal po krajnici v žáru odpoledne, když ho uprostřed ničeho znenadání vyhodil ten chlap a dupl na plyn. Plahočil se tenkrát v mučivém vedru třináct mil do nejbližšího města. S rozpíchaným zadkem a šílenou žízní. Fakt bobánek.
Kráčí a pomýšlí si na pár stovek a třeba drahý hodinky.
Ty vzpomínky patřily jeho dávnějšímu já. Teď už podobně odlehlá místa vyhledával; teď už mu hlavu chránil klobouk a ústa šátek. Ve všité kapse džínové bundy si lebedila malorážka Walther.
Nešťastníkovi v poušti vždycky nějaký dobrák zastaví.
Dobrý skutek
(zadané téma: Inter arma silent Musae - lat. Ve válce múzy mlčí.)
Kam se poděl jeho dar slova?
Do čelisti ho tlačila hlaveň pistole; ledově se potil, myslel na prchlé múzy a existenci Boha.
Svezením stopaře chtěl vykonat dobrý skutek.
„Hodím tě do Melrose.“
„To bude super.“ Zněl vděčně a z úst mu voněla mátová žvýkačka.
Odvoz nestačil. Chtěl „Prachy, mobil, hodinky. Dělej.“
Pohledem prozradil koženou brašnu, která ukrývala to všechno a ještě víc. Dar slova, vzpomněl si, nechal zavřený tam v podobě rukopisu čerstvé knihy.
„Tohle mi neber.“
V jednom rozhovoru tvrdil, že by se za své dílo rval. Ale ten kluk zbraň nikdy nesklonil.
„Tady zastav, fešáku. A zas upaluj.“
Ve zdravém těle hříšný duch
(zadané téma: Černá ovce a bílá vrána)
Bert byl jeho oblíbenec. Takhle v posteli na zádech vypadal jako králík stažený z kůže, ale dobře platil a krásně o něm mluvil.
Narazili na sebe docela náhodou a jedno si ujasnili hned. Když nebudeš škudlit, udělám cokoliv chceš. Cokoliv. Udělám tě šťastným.
„Jsi hotová chodící dichotomie,“ rozplýval se básník Bert, a tak se mu Tommy vystavoval před oknem a vpíjel do sebe lichotky a kaskády slunce. Nevěděl, co to slovo znamená, ale i tak po něm přes rameno mrskl pohledem jako zelenooký kocour slízávající smetanu. Víc.
„Ve zdravém těle hříšný duch. Nebeský Belzebub. Duše černé ovce v těle bílé…“
Žízeň po svobodě
(zadané téma: Svobodný duch)
Nebyl jeho biologickým otcem, dokonce ani prvním otcem nevlastním. Ženská se přistěhovala, když bylo Tommymu sedm a pak je oba opustila. Kluk ani jednou nezaplakal. Možná už tenkrát hluboce chápal to, co sám zdědil – matčinu dravou žízeň po svobodě.
Ve třinácti se vracíval po víkendu, prachem obalený.
V sedmnácti po týdnu, ještě v potácivé kocovině.
V jednadvaceti po několika měsících, s vyraženým zubem, ale šťastný, že prožil východní pobřeží. Bůh ví, co tam dělal. Bob to rozhodně vědět nechtěl.
Jednou se možná nevrátí vůbec, pomyslel si. Prostě jen chtěl mít doma syna, ale mustangům to taky nejvíc slušelo na prérii.
Vidět oceán
(zadané téma: Namaluj mi svět)
Malá Gina za ním chodila, když už si večer sednul k televizi a otevřel pivo.
„Namaluj mi svět, táto,“ říkala. Její nejoblíbenější motiv. Pastelky a papír měla připravené.
Tátovo vidění světa bylo jednoduché: domky s ploty, stromy, kulatá louže, která představovala oceán, zvířata jako baňky na nohou.
Velká Gina zatím znala jen tohle vyprahlé místo mezi poledníky. Lidé plížící se ve stínech podél domů, na dvorech místo květeny ševelící palmy, kvádr nočního klubu, ve kterém pracovala jako tanečnice a společnice. Kam oko dohlédlo, odstíny okrové. Doufala, že jednou uvidí oceán, že bude šťavnatě azurový a že nebude vypadat jako louže.
Dopis na rozloučenou
(zadané téma: Vrásky z lásky)
V pátek ho v poštovní schránce klubu překvapila obálka. Nejspíš se před nikým neutajilo, že tam pingluje.
Milý Tommy,
už se dál nemůžeme scházet. Došlo mi, jaký jsem zoufalec, když ti říkám, že tě miluju. Máš ze mě akorát legraci – vidím ti to na očích, na způsobu, jakým se kolem mě pohybuješ. Jako šelma nakračující kolem raněné kořisti. Musím se vrátit do reality: jsi šlapka a já nekonečně, naivně trapný.
Bert
Tommy zažehl růžek staromódního dopisu zapalovačem a připálil si papírem cigaretu.
„Co ti píše?“ zeptala se Gina vystrkující chodidla z lehátka na sluníčko.
„Že jsem mu zlomil srdce.“
„Debil.“
Nesmrtelný
(zadané téma: Bujaré strkanice)
Standardní klient. Mladý, průměrně upravený chlap. Trochu nervózní. Normální práce. Ale když Tommyho přivedl na motelový pokoj, čekali tam další tři.
*
Gina panikařila. Zavolal jí uprostřed noci, trochu otřesený, a poprosil o odvoz. Dorazila úplně nepříčetná. Není ti nic, musíš do nemocnice, do hajzlu zkurvenýho, ty teda vypadáš.
Ráno vypil kafe a pohlédl do zrcadla. Byl jen trochu přiškrcený, opuchlý a bolest břicha pominula v nočním spánku. Měl výborný pud sebezáchovy.
„Neboj se o mě, já jsem nesmrtelný,“ řekl Gině pyšně.
*
„Těpic, takhle jdeš do práce?“ komentoval to Walter za barem. „Co se ti stalo?“
„Jen taková... strkanice s kamarády.“
Adrenalin do žil
(zadané téma: Neslučitelné se životem)
Otisky rukou na krku se slily do nachového šálu. Zavře se na pár dní do svého opuštěného pokojíku v Bobově bungalovu a bude si lízat rány. Nesnesl, když se na něj lidé dívali s lítostí.
„Jak dlouho takhle budeš žít?!“ řval Bob, než je oddělily dveře.
Dokud bude každá šleha adrenalinu do žil tak skvělá, chtělo se mu odpovědět. Dokud mu každý sex s cizím chlapem rozbuší srdce. Dokud se mu z každého přepadeného řidiče na prázdné silnici roztočí hlava.
Uložil se na kanape s posledním lupem. Štos papírů nadepsaný Richard Vozniak – Neslučitelné se životem.
Bezpochyby to nejpodivnější, co kdy ukradl.
Fata morgána
(zadané téma: Generátor náhodných slov)
„Nabral jsem ho, vypadal ve fata morgáně jako bludička, chvíli jsem myslel, že vjíždím do vody a on tam jen tak levituje, přízrak z žízně, ale to jenom klamal tělem, jenže ona ta vidina vody, víte, mě nějak oblažila a v dobrém naladění jsem prostě chtěl pomoct.“
Policisté si vyměnili pohledy. Nehnul se vzduch v kanceláři, prsty nad klávesnicí ani jejich tváře. Už si nebyli jistí, že sepisují loupežné přepadení.
„Znovu. Nabral jste ozbrojeného stopaře a on vám ukradl knihu.“
„Počítač, disk, vůbec všechny cennosti. Ale hlavně rukopis.“
„A můžete nám ho popsat jinak než… jako bludičku ve fata morgáně?“
(zadané téma: Kde se vidíte za 5 let?)
Obcházeli blikajícím, třeštícím lunaparkem. Chtěla tam klofnout kunčofta, ale Tommy trval na tom, že budou mít celý večer pro sebe. Projeli strašidelným palácem (Tommy se smál, ona vřeštěla), snědli cukrovou vatu, vystřelil jí plyšového brontosaura. Měl skvělou mušku, ale „Musel to být dinosaur?“. Radši by toho boubelatého medvídka.
Před půlnocí ho dovlekla do stanu mexické věštkyně. Prohmatala jim dlaně, promíchala karty. Seděli tam natěšení jako děti před cukrárnou.
„Kde budeme za pět let?“ dožadovala se Gina budoucnosti.
„Cesta bude trnitá, ale všechny starosti pominou. Vidím vás vznášet se ve vodě.“
Oceán, dojala se. Určitě to je oceán, milovaný a azurový.
Barakuda
(zadané téma: Poznávací znamení)
V Bel Air je nová kočka, rozkřiklo se rychle. Blonďatá, nohatá, pihy na tvářích jako skořicí posypaný kopeček vanilkové.
Jazykem umí šlehat jedovatě jako kobra, tradovalo se mezi chlapy. Ráda hodný, vymydlený kluky.
Ale když si padnete do noty, vysaje tě jak pijavice, říkali.
A když se budeš znát s tím jejím hošanem, tím líp, radili si. Zařídí ti u ní dostaveníčko pěkně pronto.
Gina, klasická kráska, sama reinkarnace Sharon Tate. Jen ty zuby. Zuby má jako barakuda, přiznávali ti nejupřímnější.
Gina nedokonalé zuby ukazovala málo. Její persóna byla svůdná kočka, nebezpečná kobra, žíznivá pijavice. Tajemné femme fatale se nesmějí.
Další pivo
(zadané téma: Paralýza výběrem)
Držel se své třetinky jako záchranného lana a pořád se otáčel přes rameno a pokukoval po holkách. Dvě se líně pohupovaly na nízkém pódiu a zbytek lelkoval s mladými vojáky kolem jukeboxu.
„Která se ti líbí?“ prohodil zběžně Tommy.
Kluk zarazil pohled do země.
„Když za nějakou půjdeš, hlavu ti neukousne.“
Otočil se podesáté, fascinován. Otřel si zpocené dlaně, dojemný a ztracený, a zamumlal:
„Radši si dám další pivo.“
Kořisti
(zadané téma: Hoď ho do hrnce)
Šoustal ho na zádech a Tommymu se celou věčnost před očima houpal zlatý medailon portrétující Pannu Marii v umných detailech. Nejspíš považovaná rodinná svátost.
*
Vískal ho ve vlasech. Hladil šíji sluncem zabarvenou do odstínu železité půdy. Prsty zajížděl pod tenký řetízek; párkrát zavadil o zapínání, ale to už platící milenec téměř spal.
*
Skrýš ležela v Bobově bungalovu, v lince pod umyvadlem, v hrnci zastrčeném vzadu ve tmě. Bob vaření neholdoval a zloději se nedívají pod pokličky... Pod touhle pokličkou se schovávaly poklady nejcennější. Nebyly na prodej. Byly to Tommyho kořisti - protože každý z těch chlapů si zasloužil o něco přijít.
Bermudský trojúhelník mezi poledníky
(zadané téma: Výlet do prázdna)
Vyrazil si na výlet do pouště. Tam, do bermudského trojúhelníku mezi poledníky, kde se to stalo. Kde jeho knihu, dítě, rukopis sotva na svět přivedený, křehký organismus, uchvátil Hajzl.
S sebou vozil baseballovou pálku a paralyzér. Dovede je použít? Dozví se.
Ale poznal by ho?
Pamatoval si: zbrusu nový stetson v barvě slonoviny, oči mrkací panny, vůni mátové žvýkačky, postavu překvapivě útlou, postavu zdánlivě slabého kusu - postavu poťouchlého škůdce, úskočné kolčavy.
Pamatoval si: hlaveň na spánku.
Dokonalé rekvizity a figurína moderního desperáta.
Byly to ještě skutečné vzpomínky nebo už filmová scéna?
A tak jen jezdil a jezdil. Prázdnem, truchlením, šílenstvím.
O matkách, koních a Italech
(zadané téma: Omyly moderní drezury; double drabble)
Moje máma měla vždycky velký sny. Středozápad jí nikdy nebyl dost dobrej. Nechtěla zkysnout na farmě s ovcema a koňma a nasáknout do hlasu buranskej přízvuk arkansaskejch kopců, tak frnkla do New Yorku, jako by tam snad už na ní na nádraží čekal liftboy v červenym a na Long Islandu načančaná vila.
V Brooklynu se zbláznila do prťavýho Itala, kterej ze všeho nejvíc chtěl s touhle dlouhonohou blonďatou gazelou syna. Upnuli se teda na společnej cíl a ona si myslela, že ho může zkrotit, vychovat, uklidnit, jako nějakýho koně, na kterýho vytáhnete udidlo, bič a lonži a uděláte z něj zvíře věrný na doživotí. Měla už sice jednu kabelku Coco Chanel a lodičky s červenou podrážkou, kterýma jí Ital obdaroval, když výjimečně trhnul balík na sázení, ale ta farma v ní prostě zůstala. A přes děcko je k zotročení chlapa nejlepší cesta, no ne?
Nakonec prásknul do bot, když mi nebyl ani půlrok, ale ještě před mým narozením si vydupal, že se budu jmenovat po něm, Tommaso Fioretti. Rodinná linie nebo tak něco. Víckrát jsem o něm neslyšel. A tak mi zůstalo zpropadený, nesmyslný italský jméno a ani jeden rodič, protože pro oba dva jsem se ukázal být životním omylem.
Bonus: Plakát
Zadané téma: Na vlnách
Šampion
(zadané téma: Páka)
Nováček v armádě, zelenáč v baru. Nejspíš se dal zlákat na první nedělní tah; tvářil se upjatě a dobírání štamgasty nesl těžce. Největším troufalcem se nechal uvrtat do páky. Porazil ho, pak druhého, třetího. Holky z něj byly nadšené; osahávaly mu svaly a chtěly zvedat do vzduchu. Prováděl to bez emocí.
Ve tmě roztál, usmíval se dokonce, ještě chutnal po soli a citrónu.
Jeho vystříhaná hlava byla drsný samet a pták zase masité hadí tělo vyhřáté z lenošení na slunci. Tommy nevěděl, čeho se dotýkat dřív. Nemohl se nabažit ani jednoho.
„Kolik se ti platí?“
Scestná otázka.
„Šampioni neplatí nic.“
Vojín Brannan
(zadané téma: Známka punku; double drabble)
Vojín Brannan, tak mu říkali, „vojíne“, a jemu se to líbilo. Armáda ho formovala do podoby rovného, zoceleného muže, jakým vždy chtěl být. Archetyp, kterého si tolik považovali jeho dědeček i otec. Slýchal o tom od malého kluka. Služba vlasti, služba vlajce. O čem dalším může chlap snít? Doma mít synka, krásnou ženu, vyhlédnout z okna a vidět hvězdy a pruhy třepotat se ve větru. Tak ho to učili.
Měl ale i nového učitele. Někdy podléhal jeho hanebným svodům.
„Pojď, pochčijeme auto cajtům,“ vyzýval ho Tommy a už si rozepínal kalhoty a hrozně se tomu smál. Nebo: „Udělám ti to tady v tom průchodu,“ a roztouženě ho táhl do ztemnělého prostoru, kterým sice nikdo neprocházel, ale mohl by. Žádný vzor pro mládež.
„Někdy bys měl fakt udělat něco punkovýho,“ nabádal svého vojína s jointem mezi rty. „Prostě se bavit a být a nehledět na ostatní.“ Mluvil mistr svého oboru.
Leželi za městem v rozvalině dávné hospodářské fincy, pozorovali mračna a obláčky kouře, které bafali do vzduchu.
„Pojď se mnou příští neděli na večeři k našim.“
Tommy na něj pohleděl s absolutním despektem. „To je podle tebe projev punku?“
Vojín Brannan pokrčil rameny. Ani nevíš jakej.
Pak už Tommyho víckrát neviděl.
Hledání žaber
(zadané téma: Hluk ticha)
Zajel do vody hladce jako nějaký obojživelný tvor. Když se vynořil, Tommy k němu udělal pár temp - musel ho osahat a zjistit, jestli někde nemá žábry. Hledal ve vlasech za ušima, na krku, kde se zdvíhaly tepny. V jamkách podpaží byly jen chomáčky chlupů a žebra taky nebyla žábry. Možná leží v ohanbí, napadlo ho, ale našel tam jen tuhnoucí penis.
Vojín zasténal do nočního ticha a Tommy ho umlčel dlaní.
Unisono pohlédli ke spícímu domu. Voda cizího bazénu kolem nich šeptavě pleskala a okna se nerozsvěcela. Nicnetušící, neznámá rodina zřejmě spala dál, a tak mohl pokračovat v hledání žaber.
Propad do hlubin
(zadané téma: Držte mě!)
Kdybyste se Spisovatele zeptali, co viděl, řekl by vám: Přece jeho. Ďábla. Oči se mu zaleskly jako hlavy nezralých makovic a pleskla přes ně řada řas. Pohled uživatele opia. Flashback do nejhoršího dne jeho života.
Začal ho bít hlava nehlava, až klukovi ulítnul klobouk a jeden nebo dva zuby do prachu cesty. Prostovlasý měl kudrny černé jako noc, pomádou naleštěné. Mexičan, jakých tu je plno.
„Hovado,“ syčel na něj jeden z chlapů, co už ho drželi za ramena.
„Debile, přeskočilo ti," zase druhý. Oznámení.Kdybyste se Spisovatele zeptali, co viděl, řekl by vám: Jen přízrak měnící podobu. Můžete mě pustit.
Chtěla by být kluk
(zadané téma: Držte mě!; double drabble)
„Chtěla bych být kluk,“ řekne a pozoruje strop. Není na něm nic zajímavého. Ale kdyby pohlédla Tommymu do tváře, rozplakala by se, protože se na ni dívá s něhou, kterou si nezaslouží. Hladí ji po vlasech, drží za ruku. Jako vždy voní mýdlem a deštěm. Gina zavírá oči a oddává se čichovým vjemům, aby se ztratila svým myšlenkám. Nefunguje to.
„Je jednodušší být kluk?“ ptá se ho.
Pokrčí rameny.
„Co kdyby to byl kluk?“
Je hladová a vystrašená a chtěla by být kluk. Už ať ji uspí. Nedovede myslet na nic jiného než fazoli ve svém břiše.
„Drž mě.“
Nepouští ji.
*
Cítí se čile, ale bere si volno. Walter pro to má pochopení; je to homosexuál s měkkým srdcem a všechny své kurtizány si považuje jako rodinu. I Tommy je pořád u ní. V posteli pod peřinou se k sobě tulí jako sourozenci bojující proti nočním děsům.
„Co kdyby to byl kluk?“ ptá se pořád, hlavně sama sebe.
Tommy místo odpovědi zašustí v rukou pár papíry. „Čtu teď tuhle knížku, je to fakt dobrý.“
Asi ji chce rozptýlit a daří se mu to. Představa Tommyho jako zapáleného čtenáře literatury ji rozesmívá.
„Dobře, tak čti,“ poručí mu. „Ale drž mě, jo?"
Jdi už
(zadané téma: Poslední zhasne)
Scéna: sledujeme prostý pokojík, obléká se v něm muž a dává si na čas, podle liknavosti pohybů se mu nechce odejít. Na lůžku, zády ke kameře, leží nahá postava, podle úzkých boků a hranatých ramen také muž. Za okny tma, ale i pár neonových klikatic.
Muž na lůžku: „Jdi už.“
Polooblečený se nahýbá nad postel, rád by ještě jeden polibek, ten úplně poslední, rozlučkový.
Muž na lůžku se ožene. Najednou vypadá, jako by zestárnul nejméně o deset let. „Přestaň na mě civět jako na svatej obrázek.“ Pohlíží nyní přímo do kamery. „Vypadni, slyšíš? Copak už jsi neviděl dost? A zhasni.“
Žádné komentáře:
Okomentovat